Richard – Mistr ve výrobě venkovních rolet
Richarde, jsi mistrem ve výrobě venkovních rolet. Stávají se u vás i nějaké náročné a nečekané situace, které musíte řešit? Jak k nim pak jako mistr přistupuješ?
Takové situace se stávají skoro každý den. Řešit se musí hlavně rychle a tak, aby to neovlivnilo výrobu a následně expedici a rozvoz k našim zákazníkům.
Co pro tebe znamená tvůj tým spolupracovníků? Jak je jako vedoucí vedeš v jejich práci?
Ohledně týmu mých spolupracovníků mám výhodu, že nedochází k nějakým větším a hlavně častým změnám. S většinou lidí spolupracuji několik let a už se lépe známe a dokážeme se na většině věcí domluvit.
Jak si nastavuješ osobní motivace a cíle, které se snažíš dosáhnout? Kdy si řekneš, udělali jsme všechno přesně tak, jak jsem to chtěl a plánoval?
Vzhledem k tomu, že máme mít ukončenou výrobu každý pracovní den v 13:00, a to na rozvoz následujícího dne, tak to je ta chvíle, kdy se dozvím, co vše se nám povedlo a co ne.
Když ti skončí pracovní směna, co se pro tebe stane hlavní náplní zbývajícího dne?
Nějaké osobní povinnosti, práce kolem domu, koníčky a rodina.
Jaký je pro tebe ten nejlepší oddech?
Když nad ničím nemusím přemýšlet a něco řešit.
Jakub – Mistr na velké lakovně
Jakube, lakovny teď dosahují rekordní čísla, co se nalakovaných metrů čtverečních týče. Jak se ti daří takto navyšovat efektivitu? A vůbec tempo práce. Máš na to nějaký speciální způsob motivace?
Ano, máme skvělé výsledky v počtu nalakovaných metrů čtverečních, a to díky našemu vylepšenému procesu a účinnějšímu využívání technologií. Velmi důležitá je také motivace mých podřízených. Snažím se je neustále motivovat a podporovat, aby dosáhli svých cílů a aby byli spokojeni s prací, kterou vykonávají. A tímto bych jim chtěl poděkovat, protože bez nich bychom toho nedosáhli.
Lakování je v CLIMAXu poměrně nová část výroby. Určitě se ještě potkáváš s nějakými výzvami. Jak k nim přistupuješ?
Lakování je skutečně novou částí naší výroby a samozřejmě se objevují výzvy, které musíme řešit. Snažím se k nim přistupovat pozitivně a hledat řešení, které nám umožní dosáhnout lepších výsledků. Nicméně, samozřejmě je příjemné, když všechno funguje hladce a nemusíme řešit žádné problémy.
Jako mistr máš pod sebou tým lidí. Jak bereš tuto svoji vedoucí pozici a odpovědnost? Máš rád práci s lidmi?
Vedoucí pozice s sebou nese velkou zodpovědnost, ale také možnost pomáhat a podporovat svůj tým. Snažím se být pro své podřízené přístupný a komunikativní, abychom společně dosáhli co nejlepších výsledků. A to samé čekám od nich. Práce s lidmi mě baví a považuji ji za velmi důležitou součást mé práce.
Co je pro tebe dobrý relax, oddych?
Dobrý relax pro mě znamená odpočinek v přírodě, zvířata a práce kolem domu. A hlavně lidi, co mě podporují a stojí za mnou.
Máš zajímavé jméno. Kdy nebo kde se cítíš královsky? Co tě skutečně činí spokojeným?
Děkuji. Svoje jméno si nikdo nevybere, ale jsem za něj rád. Cítím se skutečně královsky (smích). Jsem spokojený, když vidím, že jsme s týmem dosáhli vynikajících výsledků a naše zákazníky jsme dokázali naprosto uspokojit. To mě skutečně dělá spokojeným – když za sebou vidím výsledky. A to dělám jak v práci, tak v rodině.
Jakou máš vizi pro svou budoucnost? Co bys chtěl dosáhnout?
Mým cílem je i nadále zlepšovat náš výrobní proces a zvyšovat kvalitu našich výrobků. Rád bych také přispěl ke zlepšení pracovního prostředí pro naše zaměstnance a zajistil jim lepší pracovní podmínky. Každý člověk chce mířit do oblak, ale raději se držme při zemi, dělejme to, co nás baví, a zlepšeme naši práci. Jak se říká, každý se muže ještě zlepšit.
Zuzana – Mistrová ve výrobě venkovních žaluzií
Zuzano, jako mistrová působíš již několik let. Vzpomeneš si, jaké to bylo na začátku a jaké je to teď? A co ti tato práce za ten čas dala?
Po téměř sedmi letech v mistrovském křesle musím uznat, že začátek jako každý jiný nebyl jednoduchý. Ačkoliv jsem měla silný základ z výroby z předešlých let, musela jsem nabýt spoustu nových znalostí, obětovat kus času práci, kterou jsem od začátku chtěla dělat, jak nejlépe dokážu. Nyní už zkušenosti mám z různých směrů nicméně člověk nesmí zlenivět a neustále na sobě pracovat a zdokonalovat se.
Začínala jsi na dělnické pozici. Jak se člověk musí nastavit, když chce růst? Myšlenkově, emočně. Přece jen, zodpovědnosti ti jistě přibylo.
Začínala jsem jako splétačka meziskelních žaluzií, přibližně po roce jsem měla možnost přestoupit do výroby venkovních žaluzií. Po dalších asi 3 letech se objevila další příležitost, stát se směnovou mistrovou ve výrobě, která mi není cizí, a asi jen hlupák by tuto šanci nevyužil. Jak se říká „nezkusíš, nevíš“ a to neznamená, že to člověk bere na lehkou váhu, ale jen zjišťuje své vlastní schopnosti a limity. Nemůže být pochyb, že zodpovědnosti přibylo – už jsem to nebyla jen „já“, ale už to byl můj vlastní tým, který je na mě svým způsobem závislý.
Co bylo zde v CLIMAXu pro tebe největší zkouškou? Po pracovní a možná i osobní stránce?
Úplně bych nemluvila o tom, že to byla „největší“ zkouška, ale v průběhu těch let se objevovaly situace, kterým člověk musel čelit, řešit a vyřešit. Ve většině případů jsou tyto situace spojeny s nedostatkem materiálu a mistr musí najít způsob, jak zkompletovat výrobní operace pro své zaměstnance. Do dneška si pamatuji sebe sama klečící v kanceláři na zemi, třídící průvodky z různých pracovišť a snažící se dát dohromady aspoň „něco“ a vyexpedovat zákazníkům – tenkrát nám externí lakovna dodávala lakovaný materiál i 2 dny po expedičním termínu. Další zkouškou bylo přijmutí nabídky přibrat si i další výrobu, a to Protal – opět nová výroba pro mě neznámá, noví lidé, nové informace a znalosti. Poslední zkoušku vnímám asi od loňského podzimu s ohledem na pokles zakázek spojený se situací ve světě, která stále trvá. A já jen pevně věřím, že opět pevně naskočíme do plného tempa a budeme moct trhnout další rekord, protože jsme na něj připraveni.
Máš pod sebou hodně lidí, jistě musíš řešit i někdy nepříjemné situace. Jaká si v tomto? Umíš si poradit i s konflikty? Nebo si typ vedoucí, která se snaží předcházet jakýmkoli potížím?
Můžeš být sebelepší a bezkonfliktní vedoucí, ale nikdy se konfliktům nevyhneš a pokud ano, tak se jim spíš vyhýbáš a neřešíš, což není správně. Všichni se čas od času staneme součástí konfliktu, nicméně dle mého názoru je nejlepší způsob řešit problém s klidným dechem a chladnou hlavou – afekt nic nevyřeší a naopak ve většině případů ještě zhorší. Mistr musí být svým způsobem i psycholog a svým lidem naslouchat – s úsměvem říkám, že jsem jejich „mamka“ (smích).
Svůj volný čas si organizuješ aktivně nebo ti víc vyhovuje klid a oddech?
Umím obojí, ale spíše jsem tou aktivně odpočívající. Mou zálibou je můj pejsek Lucky, se kterým trávím hodně času venku na procházkách, 3x týdně se snažím chodit na lekce kangoo jumpingu, o sobotách pomáhám svému bratrovi s ženou v jejich restauraci – tady odpočívám hlavně mentálně. No a když se objeví příležitost na wellness pobyt se saunou a drinkem, tak se tomu určitě nebráním.
Máš nějaké své vnitřní pravidla, kterými se v životě řídíš?
Mohla bych jich vypsat hned několik, ale tady je pár z těch pro mě důležitých pro život.
NESTRESUJ!!!
Usmívej se (smích)
Neohlížej se za minulostí! Žij přítomností! Těš se na budoucnost!
Nedávno ses posunula na pozici Vedoucí oddělení – Výroba 1. Jak tento krok vnímáš?
Vnímám to jako obrovský krok do neznáma, který byl provázen touhou po poznání něčeho nového, kde strach nemá své místo.
Co pro tebe tato nová role znamená a v čem se liší od práce směnové mistrové?
Nabídku této pozice jsem vůbec nečekala. Zprvu jsem byla zaražená, pak překvapená a po chvíli se dostavilo potěšení. Dostala jsem signál, že svou dosavadní práci dělám úspěšně a otevírají se mi další dveře s příležitostí. Obě role pro mě byly, a i nadále budou školou života, ačkoliv jsou od sebe diametrálně odlišné. Jako mistrová jsem řešila operativu, výrobu na přímo a na dosah ruky. Jako vedoucí jsem se dostala do světa plánování a strategie a začala vnímat firmu z jiné perspektivy.
Jana – Mistrová ve výrobě vnitřních žaluzií
Jani, jsi mistrovou na vnitřních žaluziích, což je produkt, který má doma snad každý. Vyrobili jste jich tisíce. Přesto, dokáže tě při tvé práci ještě něco překvapit?
Za těch 17 let, co pracuji v této výrobě, už mě asi nic nedokáže překvapit.
Postoupila jsi z dělnické pozici na mistrovskou. Jistě ti přibylo hodně pracovních povinností, ale co je pro tebe největší změnou, s jakou ses musela vypořádat nebo se ještě vypořádáváš?
Pro mě byla největší změna právě přechod na mistrovou. Vůbec jsem tuto nabídku nečekala. Těch změn bylo opravdu moc, ale měla jsem štěstí, že jsem vedle sebe měla Zdeňka s Dušanem, kteří mi vždy pomohli a já se mohla se vším lépe vypořádat.
Co pro tebe znamená dobře odvedená práce?
Já bych to shrnula asi takto „Od pochvaly nadřízeného až po spokojeného zákazníka.“
Nastavila sis jako mistrová nějaké osobní i profesní cíle, které hodláš naplnit?
Momentálně je můj cíl zvládnout všechny svoje výroby tak, aby to klapalo bez větších problémů.
Nosíš si práci „v hlavě“ domů? Nebo jak opustíš halu, přepínáš do jiného režimu?
Začátky takové opravdu byly, než jsem si našla svůj systém a získala větší jistotu. Teď, když mi přibyly další výroby, cítím se zase jako na začátku a chvíli potrvá, než budu odcházet s čistou hlavou.
Jak relaxuješ a trávíš volný čas?
Můj největší relax jsou knížky, převážně dobré detektivky. Volný čas nejraději trávím se svou rodinou v přírodě, na výletech nebo u rodičů na chalupě.
Vladimír - Mistr ve výrobě markýz a svislých fasádních clon
Vladimíre, v CLIMAXu už pracuješ nějaký čas. Jak se podle tebe za ty léta firma vyvíjí?
Nastoupil jsem do firmy 1. 3. 2002 jako mistr výroby markýz, což dělám doposud. V té době se druhým rokem vyráběly markýzy od švýcarské firmy Stobag. Objednalo se zboží na celou sezonu a dle potřeb se jen doobjednávaly docházející díly. Ve výrobě jsem měl 4 lidi, kteří v ten rok vyrobili 760 markýz. Byla to velmi hektická doba, protože polovina z toho se udělala během tří letních měsíců. Dělalo se neustále přesčas, soboty i neděle a v té době skoro neexistovalo, že by se nějaká zakázka odkládala. Pro chybějící šrouby jsem jezdil do Ratiboře nebo Valašského Meziříčí, a každý den něco přelakovat do Josty. Bylo to náročné, ale k té době počátku výroby markýz to nějak patřilo. Mimoto jsem přibližně 6 let ještě mistroval venkovním žaluziím a později jednu sezonu i sítím.
Postupem času se změnil dodavatel ze Stobagu na Lewens a v současnosti se berou komponenty pro výrobu z firem Gibus a Nova Huppe. Začala se taky ve větší míře rozvíjet výroba svislých fasádních clon, která v současnosti hodně převyšuje výrobu markýz. Je v tom velký potenciál. Uvidíme, zda se nám ho podaří využít. Výroba je na tento krok připravená a uvidíme, zda se tyto vize naplní.
Máš na starosti markýzy a svislé fasádní clony, k tomu hodně zkušeností. Bereš svou práci a stínicí techniku jako rutinu, nebo v ní stále nacházíš něco nové? Když ano, co?
Je to samozřejmě z velké části rutina, využívání prověřených postupů a sázka na skvělý a spolehlivý tým, který se podařilo během let vyprofilovat. Přicházejí nové věci a s nimi nové postupy i další výzvy, se kterými je třeba se poprat. Máme nastavený ve výrobě nějaký normativ na pořádek, takže i dílna vypadá útulně.
Co máš ne své práci nejradši?
Je to soubor všeho, s čím se v práci potkám – vyřešit nenadálé problémy, zajistit chod výroby tak, aby vše nakonec klaplo. Pak má člověk dobrý pocit a jede z práce domů s čistou hlavou. Samozřejmě, i zde jsou výjimky – nedodaný materiál načas, špatná kvalita laků… Ta operativa je pak složitější, vše se vyrábí na poslední chvíli. Ale ten pocit, když to vše klapne, je perfektní.
Vím, že si aktivní člověk. Fotografuješ, hraješ v kapele. Jak to děláš, že máš na to všechno energii?
To je právě trochu naopak. Tyto aktivity – časem se měnící – mně pomáhají dobít baterky pro další práci v CLIMAXu. Fotografuji už jen na dovolených a vnoučata, s hraním to už taky není tak žhavé… Doma většinu času trávím nějakým kutěním kolem domu, velkou radost mně dělají vnoučata, které s námi v domě bydlí.
Při tolika zájmech; jsi člověk, který plánuje vše dopředu, nebo jdeš podle chuti a nálady?
Takovým největším koníčkem v posledních letech jsou dovolené s kamarády nebo rodinou – ať autem po celé jižní Evropě, nebo letecky – exotika, jihovýchodní Asie, Karibik, před měsícem Zanzibar. Vše většinou bez cestovek, jen letenky, a pak se uvidí. Ale lhal bych, manželka má vše do detailů promyšlené a domluvené – ubytování, zamluvené výlety, aktivity. Jen ty naše návraty bývají někdy divoké, ale kdyby měli letecké společnosti 5S jako my, tak se jim žádný problém nemůže stát. No a přibližně 5x za rok si doma uvařím pivo. Svrchně kvašenou třináctku. To je exklusive. Není o nic horší než nejlepší české ležáky, a to, když to srovnávám, si je některé ještě musím přichválit.
Jak pro tak aktivního člověka vypadá ideální den?
Já ale zase tak úplně aktivní nejsem. V zimě toho člověk moc nedá, maximálně nějaké drobnosti v garáži a odházet sníh. Ten ale poslední dobu nic moc.
A na jaře jsou práce kolem domu – trávník, malá zahrádka, každý rok nějaká menší rekonstrukce na domě, protože má už přes 30 let. Za 14 dnů mě čeká výměna všech oken, po nich zapravení a vymalování. To, předpokládám, zvládnu nějak sám do dovolené…
No a v létě se napustí bazén, a protože je většinou horko, to se člověku do ničeho moc nechce… ani na kolo, to spíš projedu skútra… a večer to dobré vlastní pivo…
Ivana – Mistrová pro vnitřní látkové stínění, Protal, EXT-50
Ivo, ty máš toho pod sebou hodně. Zdánlivě nesouvisející produkty. Neztrácíš se v tom? Jaký máš systém práce?
Je toho opravdu hodně, ale beru to jako výzvu, člověk se neustále učí nové věci. A systém? KNOW HOW se neprozrazuje (smích).
Nedávno došlo k jisté reorganizaci, pod koho bude jaký produkt spadat. Dotklo se to i tebe. Jak na tebe působí změny? Máš je ráda?
Máš pravdu, k reorganizaci došlo a konkrétně mě se to dotklo hodně. Dostala jsem pod sebe další 2 výroby. Stejně jako na látkových roletkách a vertikálách, je to banda naprosto skvělých a ochotných lidí, kteří mi tuto změnu velice usnadňují. Takže jestli mám ráda změny? V tomto případě ano.
Co vnímáš pro svou práci jako nejdůležitější, aby všechno fungovalo, jak má?
Nejdůležitější je, aby všechny oddělení fungovaly minimálně na 100 %, potom to jde víceméně samo.
Jsi typ, co jde do práce zcela bezstarostně, nebo už cestou rozděluješ práci?
Nad prací samozřejmě přemýšlím nejen cestou do práce, ale k nelibosti rodiny i doma. Neumím v 14:00 vypnout.
Jaká si mimo práci, když nemusíš být mistrová?
Naprosto skvělá (smích). Nejraději ale trávím čas se svojí rodinou a naším psem, nejlépe na zahradě.
Co je pro tebe nejvyšší životní meta? A dosáhla jsi ji?
Každý máme metu někde jinde. Pro mě je to spokojená rodina a 2 zdravé a krásné děti.
